Vzory podstatných jmen

Vzor je podstatné jméno určené jako ukázka pro skloňování dalších podstatných jmen stejného typu. V češtině máme následující hlavní vzory:

• mužský rod
  • životný: pán, muž, soudce, předseda
  • neživotný: hrad, stroj
• ženský rod: žena, růže, píseň, kost
• střední rod: město, moře, kuře, stavení

Tyto vzory jsou pouze základní pomůckou. U některých z nich existují podvzory, některá slova se skloňují nepravidelně či jsou nesklonná.

Jak poznáme, který vzor použít?

1. Určíme rod podstatného jména.
2. Podíváme se, zda jméno končí na souhlásku/samohlásku.
3. Pokud končí např. na souhlásku, vybíráme ze vzorů, které končí také na souhlásku.
4. Řekneme si jméno ve 2. pádě. Podle něj pak vybereme vzor, jehož 2. pád končí stejně.

Podstatná jména mužského rodu se dělí na životná a neživotná. Při určování vzoru nejdříve určíme životnost, viz téma Podstatná jména: rody. Jakmile víme životnost, vystačíme k určení vzoru většinou s prvním a druhým pádem.

Znalost vzoru využijeme například při určování koncovek.

Vzory slov životných

Vzor pán: pán bez pánA – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na souhlásku a pokud je ve 2. pádě -A (např. peS bez psA).

Vzor muž: muž bez mužE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na souhlásku a pokud je ve 2. pádě -E (např. učiteL bez učitelE).

Vzor soudce: soudce bez soudcE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku E a pokud je ve 2. pádě -E (např. výrobcE bez výrobcE).

Vzor předseda: předseda bez předsedY – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku A a pokud je ve 2. pádě -Y (např. fotbalista bez fotbalisty).

Vzory slov neživotných

Vzor hrad: hrad bez hradU (případně pomocný vzor les bez lesa) – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na souhlásku a pokud je ve 2. pádě -U nebo -A (např. důM bez domU nebo skleP bez sklepA).

Vzor stroj: stroj bez strojE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na souhlásku a pokud je ve 2. pádě -E (např. cíL bez cílE).

Vzory rodu ženského jsou žena, růže, píseň, kost. Končí-li jméno na souhlásku, řídíme se vzory: píseň, kost, pokud na samohlásku – vzory: žena, růže. Žena je vzor tvrdý, naopak ostatní (růže, píseň a kost) řadíme mezi vzory měkké (viz též téma Koncovky podstatných jmen: ženský rod).

Vzor žena: žena bez ženY – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku A a pokud je ve 2. pádě -Y (např. učitelkA bez učitelkY).

Vzor růže: růže bez růžE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku E a pokud je ve 2. pádě -E (např. konvicE bez konvicE).

Vzor píseň: píseň bez písnĚ – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na souhlásku a pokud je ve 2. pádě -E/Ě (např. třešeŇ bez třešnĚ).

Vzor kost: kost bez kosti – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na souhlásku a pokud je ve 2. pádě -I (např. radosT bez radosTI).

Vzory rodu středního jsou město, moře, kuře, stavení. K určení vzoru slouží 2. pád podstatného jména.

Vzor město: město bez městA – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku O a pokud je ve 2. pádě -A (např. těstO bez těstA).

Vzor moře: moře bez mořE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku E a pokud je ve 2. pádě -E (např. vejcE bez vejcE).

Vzor kuře: kuře bez kuřETE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku E a pokud je ve 2. pádě -ETE (např. kotĚ bez kotĚTE).

Vzor stavení: stavení bez stavenÍ – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku Í a pokud je ve 2. pádě -Í (např. křovÍ bez křovÍ).

Pozor na podobnost vzorů moře a kuře, oba jsou zakončeny na písmeno -e, navzájem je do sebe můžeme odlišit pomocí 2. pádu, kdy moře má koncovku stejnou jako v 1. pádu, zatímco vzor kuře je v kmenu rozšířen o písmeno T (kuře bez kuřeTe).

Dále si můžeme pomoci „neučebnicovou“ pomůckou. Zkusme si říci 1. pád slova v množném čísle. Zde si spíše všimneme, zda rozšíření kmene o -at- probíhá, či ne. Příklad: jedno vejce, dvě vejce – vzor bude tedy moře.

Pozor na podstatné jméno dítě, které skloňujeme podle vzoru kuře pouze v jednotném čísle, v množném čísle je toto slovo rodu ženského.