střední
antonymum | slovo opačného významu |
diakritika | soubor rozlišovacích znamének nad písmeny (čárky, háčky, kroužky) |
dialekt | nářečí |
infinitiv | neurčitý slovesný tvar |
interpunkce | znaménka sloužící k členění textu (např. tečka, otazník, čárka, středník) |
intonace | melodický průběh řeči |
objekt | předmět |
plurál | množné číslo |
singulár | jednotné číslo |
slang | mluva profesní nebo zájmové skupiny |
synonymum | slovo se stejným významem |
těžké
adjektivum | přídavné jméno |
adverbiále | příslovečné určení |
adverbium | příslovce |
akuzativ | 4. pád |
anagram | přesmyčka |
atribut | přívlastek |
dativ | 3. pád |
deklinace | skloňování |
frazém | ustálené spojení slov |
genitiv | 2. pád |
homonymum | slovo psané stejně jako slovo s jiným významem |
idiom | ustálené spojení slov, které je doslovně nepřeložitelné |
imperativ | rozkazovací způsob |
indikativ | oznamovací způsob |
instrumentál | 7. pád |
kondicionál | podmiňovací způsob |
konjugace | časování sloves |
lemma | základní tvar slova |
lexém | základní jednotka slovní zásoby, všechny tvary slova |
lokál | 6. pád |
nominativ | 1. pád |
palindrom | text, který se čte stejně i pozpátku (např. kajak) |
paronymum | slovo zvukově podobné, ale významově odlišné |
polysémie | mnohoznačnost |
predikát | přísudek |
prefix | předpona |
sémantika | nauka o významu |
subjekt | podmět |
substantivum | podstatné jméno |
sufix | přípona |
verbum | sloveso |
vokativ | 5. pád |