
Podstatná jména: vzory středního rodu

Vzory rodu středního jsou město, moře, kuře,
stavení. K určení vzoru slouží 2. pád podstatného jména.
Vzor město: město bez městA – používá se, pokud
podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku O a pokud je ve 2. pádě ‑A
(např. těstO bez těstA).
Vzor moře: moře bez mořE – používá se, pokud
podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku E a pokud je ve 2. pádě ‑E
(např. vejcE bez vejcE).
Vzor kuře: kuře bez kuřETE – používá se, pokud
podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku E a pokud je ve 2. pádě
‑ETE (např. kotĚ bez kotĚTE).
Vzor stavení: stavení bez stavenÍ – používá se,
pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku Í a pokud je ve 2.
pádě ‑Í (např. křovÍ bez křovÍ).
Pozor na podobnost vzorů moře
a kuře, oba jsou zakončeny na písmeno ‑e, navzájem je
do sebe můžeme odlišit pomocí 2. pádu, kdy moře má koncovku stejnou jako
v 1. pádu, zatímco vzor kuře je v kmenu rozšířen o písmeno T (kuře bez
kuřeTe).
Dále si můžeme pomoci „neučebnicovou“ pomůckou. Zkusme si říci 1. pád
slova v množném čísle. Zde si spíše všimneme, zda rozšíření kmene o ‑at‑
probíhá, či ne. Příklad: jedno vejce, dvě vejce – vzor bude
tedy moře.
Pozor na podstatné jméno dítě, které skloňujeme podle vzoru
kuře pouze v jednotném čísle, v množném čísle je toto slovo rodu
ženského.
Zavřít