Poměry mezi hlavními větami (střední)

QR kód

Stáhnout Na celou obrazovku

Kód / krátká adresa

Zkopírujte kliknutím. Zkopírováno!

A1S

umime.to/A1S

Poměry mezi hlavními větami

V souvětí souřadném (obsahuje alespoň 2 věty hlavní) mohou věty hlavní vstupovat do různých významových vztahů neboli poměrů. K určení významového poměru mezi větami nám pomůže spojka a uvědomění si, zda se informace ve větách navzájem doplňují, jedna stupňuje druhou, jedna druhé odporuje atd. Určení poměru vět je důležité mimo jiné pro správné psaní čárek.

Poměr slučovací

Obsah vět na sebe volně navazuje. Jde o spojení dvou a více informací.
Obvyklé spojovací výrazy: a, i, ani, nebo, také, rovněž, též.

Příklady vět s poměrem slučovacím

Přijel autobus a já jsem do něj nastoupil.
Seděl ani nedutal.
Vytáhl z garáže sekačku a začal sekat přerostlou trávu.

Poměr odporovací

Informace v jedné větě odporuje informaci ve větě druhé.
Obvyklé spojovací výrazy: ale, avšak, však, jenže, jenomže, nýbrž, naopak.

Příklady vět s poměrem odporovacím

Autobus přijel, ale já jsem do něj nenastoupil.
Čekal jsem na Pepu, jenomže on nepřišel.
Tomáš mi sice pomoc nabídl, ale nakonec mi nepomohl.

Poměr vylučovací

Informace ve větách se navzájem vylučují.
Obvyklé spojovací výrazy: nebo, anebo, či, buď – buď, buď – nebo.

Příklady vět s poměrem vylučovacím

Buď se přiznáš sám, nebo to na tebe řeknu.
Koupíš chleba teď, nebo pro něj zajdeš až zítra?
Jirka chodil za školu, nebo v lavici spal.

Poměr stupňovací

Druhá věta stupňuje, zesiluje informaci v první větě.
Obvyklé spojovací výrazy: i, dokonce, dokonce i, dokonce ani, ba, ba i, nejen – i, nejen – ani, nejen – ale i.

Příklady vět s poměrem stupňovacím

Měla nejen zlomený kotník, ale pochroumala si i ruku a žebra.
Musela ležet v nemocnici, dokonce ani nemohla slézt z postele.
Přišel domů včas, a dokonce se usmíval.
Přinesl malé dárky, ba i pohádku vyprávěl.

Poměr příčinný (důvodový)

Druhá věta vysvětluje příčinu děje věty první.
Obvyklé spojovací výrazy: neboť, vždyť, totiž, však také.

Příklady vět s poměrem příčinným

Ráno přišel pozdě do školy, nezazvonil mu totiž budík.
Nevyčítej mu to, vždyť za nic nemůže.
Nedokázala to, neboť nebyla dost připravená.

Poměr důsledkový

Druhá věta vyjadřuje důsledek, dopad nebo vliv děje první věty.
Obvyklé spojovací výrazy: proto, a proto, tedy, tudíž, a tak.

Příklady vět s poměrem důsledkovým

Úkol splnil, mohl si tudíž dát přestávku.
Už se k nám nevešli do auta, museli tedy na místo dojet vlakem.
Často zapomínal květiny zalít, proto mu také nakonec všechny uschly.

Zavřít