Podstatná jména: pády
V češtině rozlišujeme 7 pádů:
1. pád |
nominativ |
Kdo? Co? |
Pracuje jako dělník. Sova létá tiše. Jana je moje spolužačka. |
2. pád |
genitiv |
Koho? Čeho? |
Cesta vedla z města. Běhal kolem domu. Chtěl sklenici vody. Poslouchali projev prezidenta. |
3. pád |
dativ |
Komu? Čemu? |
Navzdory počasí přišel včas. Objednal synovi špenát. Sednul si ke krbu. |
4. pád |
akuzativ |
Koho? Co? |
Viděl lupiče krást. Přinesl obrázkovou knihu. Rychle šlápl na brzdy. |
5. pád |
vokativ |
Oslovujeme, voláme |
Honzo, pojď sem! Pane Vomáčko, děkuji. Pane poslanče a pane soudce, dobrý den. |
6. pád |
lokál |
O kom? O čem? |
Nemluv pořád o jednorožcích. Pomáhali starým lidem v okolí školy. Na lednici je prach. |
7. pád |
instrumentál |
S kým? S čím? |
Kreslili tužkou. Vyznamenal se svou statečností. Jmenovali ho ředitelem. |
Určování pádů
Při určování pádu se ptáme celou pádovou otázkou. To je důležité především u rozlišování 1. a 4. pádu, které mají část pádové otázky stejnou (co?).
Příklady: určování pádů ve větách
- Uvařili jsme si čaj.
Koho, co jsme uvařili? → 4. pád.
- Naber vodu ze sudu.
Naber z koho, čeho? → 2. pád.
- Poslal jsem dědovi dopis.
Komu, čemu jsem poslal dopis? → 3. pád.
- Nedaleko zaštěkal pes.
Kdo, co zaštěkal? → 1. pád.
- Vymažu formu máslem.
Kým, čím vymažu formu? → 7. pád.
Význam pádů
Pády v českém jazyce určují vztah slov ve větě a mohou výrazně ovlivňovat význam věty.
Příklad: vliv pádů na význam věty
Následující věty se liší pouze pádem jmen, pokaždé je však význam věty jiný. Vždy je použit 1. pád, 3. pád a 4. pád.
- Petr chválil Tomášovi Martina.
- Petrovi chválil Tomáš Martina.
- Petrovi chválil Tomáše Martin.
- Petra chválil Tomáš Martinovi.
Rodilí mluvčí většinou používají správné pády přirozeně bez toho, aby si je museli určovat. Některá podstatná jména ale mají záludné skloňování a znalost pádů zde využijeme. Pády se vztahují i k ostatním slovním druhům a ovlivňují pravopis například u psaní mě/mně, volby předložky s/z nebo skloňování zájmena jenž.
Zavřít