Matematika
Angličtina
Informatika
Biologie
Umíme to
Němčina
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
Psaní i/y
Podobně znějící
Velká písmena
Slovní druhy
Čárky a interpunkce
Rozbory vět, stavba slov
Slova a jejich význam
Čtení
Zápis a korektury textů
Literatura
Čeština jako druhý jazyk
Rozhodovačka
Otázky
Pexeso
Vpisování
Rozřazovačka
Rozbory
Označování
Doplňování textu
Krok po kroku
Mluvené diktáty
Poslech slovíček
Přesouvání
Čtení s porozuměním
Slova ve větách
Hádanky
Křížovky
Vtipy
Roboti
Střílečka
Tetris
Příšerky
Týmovka
Závody
Rozřazovačka
Rozbory vět, stavba slov
Procvičujte neomezeněVáš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.
Přihlásit se
BS1QR kód
Kód / krátká adresa
Zkopírujte kliknutím.
Přívlastek shodný a neshodný
Přívlastek blíže určuje podstatné jméno. Může být vyjádřen podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou nebo slovesem v infinitivu.
Ptáme se na něj: Jaký? Který? Čí? (Kvetoucí strom → jaký strom?)
Přívlastek shodný
Přívlastek shodný se shoduje s podstatným jménem v pádě, čísle a rodě. Většinou stojí před podstatným jménem, někdy ale může stát i za ním, např.: v odborných názvech (kočka domácí, doba bronzová). Často je vyjádřen přídavným jménem, zájmenem nebo číslovkou.
Příklady: Velký pes leze malým oknem. Naše kočka leze dírou. Tři čuníci jdou.
Přívlastek neshodný
Přívlastek neshodný se při skloňování se nemění podle podstatného jména, které rozvíjí. Obvykle stojí za podstatným jménem, často je vyjádřen podstatným jménem nebo slovesem v infinitivu, někdy i příslovcem.
Tip: To, jestli se přívlastek s řídícím podst. jménem shoduje, se nejrychleji zjistí srovnáním 1. a 7. pádu (buchty od babičky, s buchtami od babičky).
Příklady: Dostal jsem buchtu od babičky. Měl jsem chuť spát. Podívej se na ten obraz vlevo.
Postup při určování přívlastku
- Najdeme si ve větě všechna podstatná jména ve větě.
- Podíváme se, zda je některé slovo blíže určuje.
- Zjistíme jejich druh.
Řešený příklad: Michalovo rozhodnutí pomoct babičce bylo dobré.
- Najdeme si ve větě všechna podstatná jména: rozhodnutí, babičce
- Podíváme se, zda je některé slovo blíže určuje:
- Jaké/čí rozhodnutí? Michalovo.
- Jaké Michalovo rozhodnutí? pomoct
- Slovo babičce není rozvito.
- Slova, která rozvíjejí rozhodnutí jsou tedy přívlastky. Zjistíme jejich druh.
- Michalovo rozhodnutí, bez Michalova rozhodnutí, s Michalovým rozhodnutím → tvary přívlastku se při skloňování mění → přívlastek shodný
- rozhodnutí pomoct, bez rozhodnutí pomoct, s rozhodnutím pomoct → tvary přívlastku se při skloňování nemění → přívlastek neshodný
Řešený příklad: Tetička z Pardubic mě znala jako své boty.
- Najdeme si ve větě všechna podstatná jména: tetička, Pardubic, boty
- Podíváme se, zda je některé slovo blíže určuje:
- Jaká tetička? z Pardubic.
- Jaké boty? své
- Slovo Pardubic rozvíjí slovo tetička.
- Slova, která rozvíjejí slova tetička a boty jsou tedy přívlastky. Zjistíme jejich druh.
- tetička z Pardubic, bez tetičky z Pardubic, s tetičkou z Pardubic → tvary slova tetička se mění, ale z Pardubic zůstává stejné → přívlastek neshodný
- své boty, bez svých bot, se svými botami → tvary slova boty i přívlastku své se při skloňování mění → přívlastek shodný
Přívlastek shodný a neshodný (těžké)
