Podstatná jména: pády

BWA

umime.to/BWA

V češtině rozlišujeme 7 pádů:

1. pád	nominativ	Kdo? Co?	Pracuje jako dělník. Sova létá tiše. Jana je moje spolužačka.
2. pád	genitiv	Koho? Čeho?	Cesta vedla z města. Běhal kolem domu. Chtěl sklenici vody. Poslouchali projev prezidenta.
3. pád	dativ	Komu? Čemu?	Navzdory počasí přišel včas. Objednal synovi špenát. Sednul si ke krbu.
4. pád	akuzativ	Koho? Co?	Viděl lupiče krást. Přinesl obrázkovou knihu. Rychle šlápl na brzdy.
5. pád	vokativ	Oslovujeme, voláme	Honzo, pojď sem! Pane Vomáčko, děkuji. Pane poslanče a pane soudce, dobrý den.
6. pád	lokál	O kom? O čem?	Nemluv pořád o jednorožcích. Pomáhali starým lidem v okolí* školy. Na lednici je prach.*
7. pád	instrumentál	S kým? S čím?	Kreslili tužkou. Vyznamenal se svou statečností. Jmenovali ho ředitelem.

Určování pádů

Při určování pádu se ptáme celou pádovou otázkou. To je důležité především u rozlišování 1. a 4. pádu, které mají část pádové otázky stejnou (co?).

Příklady: určování pádů ve větách

Uvařili jsme si čaj.
Koho, co jsme uvařili? → 4. pád.
Naber vodu ze sudu.
Naber z koho, čeho? → 2. pád.
Poslal jsem dědovi dopis.
Komu, čemu jsem poslal dopis? → 3. pád.
Nedaleko zaštěkal pes.
Kdo, co zaštěkal? → 1. pád.
Vymažu formu máslem.
Kým, čím vymažu formu? → 7. pád.

Význam pádů

Pády v českém jazyce určují vztah slov ve větě a mohou výrazně ovlivňovat význam věty.

Příklad: vliv pádů na význam věty

Následující věty se liší pouze pádem jmen, pokaždé je však význam věty jiný. Vždy je použit 1. pád, 3. pád a 4. pád.

Petr chválil Tomášovi Martina.
Petrovi chválil Tomáš Martina.
Petrovi chválil Tomáše Martin.
Petra chválil Tomáš Martinovi.

Rodilí mluvčí většinou používají správné pády přirozeně bez toho, aby si je museli určovat. Některá podstatná jména ale mají záludné skloňování a znalost pádů zde využijeme. Pády se vztahují i k ostatním slovním druhům a ovlivňují pravopis například u psaní mě/mně, volby předložky s/z nebo skloňování zájmena jenž.