Výpis souhrnů

Česká literatura

Prohlížíte si souhrny informací k určitým tématům. Systémy Umíme se zaměřují hlavně na jejich procvičování. Ke cvičením k jednotlivým podtématům se dostanete pomocí odkazů níže.

« Zpět na procvičování

Podtémata

Mezi českou literaturu se řadí literatura psaná příslušníky českého etnika a jiných etnik tvořících na území českého státu. Většinou je psaná česky, ale může být psaná i jinými jazyky (historicky především latinsky a německy). K české literatuře se počítá také literatura psaná Čechy v zahraničí.

Česká literatura má dlouhou historii počínající ve středověku. Existuje řada různých způsobů, jak tuto historii uspořádat. V Umíme česky je použito chronologické dělení:

Dále jsou dostupná procvičování, která jdou napříč celou historií a zaměřují se buď na díla, nebo na autory:

Nahoru

Česká literatura 19. století

Přejít ke cvičením na toto téma »

Česká literatura v 1. polovině 19. století

Počátek 19. století se v české literatuře vyznačoval rozvojem národního hnutí. Vedoucí představitelé českého národního obrození chtěli pozvednout český jazyk a motivovat obyvatele k národnímu uvědomění. České národní obrození trvalo přibližně tři čtvrtiny století a typicky se rozděluje do tří fází:

I. etapa (obranná, tzv. generace Dobrovského)
II. etapa (ofenzivní, tzv. generace Jungmannova)
III. etapa (vyvrcholení obrozeneckých snah, tzv. generace Palackého)

Během třetí etapy národního obrození se v literatuře kromě buditelství začínají objevovat také prvky romantismu a realismu.

Konec národního obrození se vztahuje k roku 1848, během kterého došlo k občanským nepokojům a revolucím v mnoha evropských zemích včetně Rakouského císařství.

Významní autoři národního obrození a jejich díla:

Josef Dobrovský

  • zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky
  • zasloužil se o ustálení spisovné češtiny
  • Dějiny českého jazyka a literatury, Zevrubná mluvnice jazyka českého

Josef Jungmann

  • básník a lingvista
  • vedoucí osobnost českého národního obrození
  • Slovník česko-německý

Josef Kajetán Tyl

  • dramatik
  • tvůrce textu české hymny
  • Strakonický dudák, Fidlovačka

František Palacký

  • historik, zakladatel moderního českého dějepisectví
  • přezdívaný Otec národa
  • Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě

Karel Havlíček Borovský

  • novinář, zakladatel české politické žurnalistiky
  • za protivládní názory deportován do Brixenu
  • Tyrolské elegie, Epigramy, Král Lávra

Božena Němcová

  • vlastenecky činná spisovatelka, sběratelka pohádek
  • díla spadají na rozhraní realismu a romantismu
  • Babička, Divá Bára, V zámku a podzámčí

Karel Hynek Mácha

  • představitel českého romantismu, vášnivý cestovatel
  • zemřel velmi mladý, za života byla jeho tvorba kritizována
  • Máj, Křivoklad

Karel Jaromír Erben

  • spisovatel, sběratel lidové slovesnosti, pohádek
  • Kytice, České pohádky

Česká literatura v 2. polovině 19. století

S koncem bachovského absolutismu nastala obnova kulturního života. Také v literatuře se objevilo několik nových uskupení:

Májovci

Literární skupina odkazující se odkazu Karla Hynka Máchy (almanach Máj).

Jan Neruda

  • známý zejména svými fejetony a skvělými charakteristikami povídkových postav, v jeho díle se často objevují sociální témata
  • Povídky malostranské, Balady a romance

Vítězslav Hálek

  • v tvorbě se objevují vesnická tematika, tradice, příroda
  • Večerní písně, Pohádky z naší vesnice

Karolína Světlá

  • zakladatelka českého vesnického románu
  • silné ženské postavy
  • Vesnický román, Kříž u potoka

Ruchovci

Spisovatelé požadující účinné vlastenectví, hlavní byla myšlenka slovanské jednoty (almanach Ruch).

Eliška Krásnohorská

  • členkou emancipačního hnutí žen, založila první dívčí gymnázium
  • autorka libret ke Smetanovým operám
  • Svéhlavička, Obraz nynějšího básnictví českého

Svatopluk Čech

  • žánrově bohaté dílo
  • silná láska k vlasti a sociální spravedlnosti
  • Ve stínu lípy, Písně otroka

Lumírovci

Snaha povznést literaturu na evropskou úroveň (časopis Lumír).

Jaroslav Vrchlický

  • překladatel a všestranný spisovatel
  • chtěl tvořit poezii, která by se vyrovnala evropské a českou literaturu povznesla na vyšší úroveň
  • Zlomky epopeje, Noc na Karlštejně

Julius Zeyer

  • historické a mytologické náměty, předchůdce dekadence
  • Jan Maria Plojhar, Radúz a Mahulena
Nahoru

Česká literatura v 1. polovině 20. století

Přejít ke cvičením na toto téma »

V první polovině 20. století prošla česká literatura bouřlivým vývojem, na který měl vliv rozvoj vědy, techniky a společnosti (války, hospodářské krize, boj o volební práva).

Na přelomu 19. a 20. století začala působit tzv. generace české moderny. Tvorba těchto spisovatelů byla různorodá, společným znakem byla inspirace novými uměleckými směry (dekadence, impresionismus, symbolismus). Mezi spisovatele této generace patřil např. Josef Svatopluk Machar, Otokar Březina, Antonín Sova, Jiří Karásek ze Lvovic nebo Karel Hlaváček.

Před první světovou válkou někteří spisovatelé znechucení společností (zbrojení, sociální nepokoje) volali po její změně. Opovrhovali „spořádanou“ tradiční morálkou nebo politikou, naopak oslavovali svobodu, život a psali o do té doby „šokujících“ věcech. Mezi anarchistické buřiče, jak tyto spisovatele nazýváme, patřil např. Viktor Dyk, František Gellner, Stanislav Kostka Neumann, Fráňa Šrámek nebo Petr Bezruč.

Viktor Dyk

  • politik a člen válečného odboje
  • známý novelou Krysař

Petr Bezruč

  • označován jako bard slezského lidu
  • během svého života vydal jedinou sbírku sociálních balad Slezské písně

První světová válka byla událostí s obrovským dopadem na společnost i literaturu. Miliony obětí a krutost války se staly inspirací mnoha spisovatelů a podnítily vznik novodobé protiválečné literatury.

Českou zvláštností se stala tzv. legionářská literatura, kterou psali vojáci bojující v zahraničních československých jednotkách – legiích. Patřili mezi ně například Rudolf Medek nebo František Langer.

Jaroslav Hašek

  • spisovatel známý svým bohémským přístupem k životu
  • humoristické romány o Josefu Švejkovi Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Místo úlevy přinesl konec první světové války hospodářské problémy a vzestup totalitních ideologií (fašismus, komunismus), které usilovaly o „nápravu“ světa a nový společenský řád. Mnozí spisovatelé se v těchto ideologiích zhlédli a inspirovali, jiní před nimi naopak varovali.

Karel Čapek

  • spisovatel, novinář, dramatik, autor utopické literatury, považován za jednoho ze zakladatelů sci-fi literatury
  • jeho nejznámější díla varují před hrozbou 2. světové války (Bílá nemoc, Válka s mloky), či zneužitím techniky a vědy (R.U.R., Krakatit, Věc Makropulos)
  • jeho tvorba je rozsáhlá, psal také cestopisy, knihy pro děti nebo filosofická a politická díla

Po první světové válce vznikla řada nových uměleckých směrů – dadaismus, kubismus, surrealismus aj. Tyto směry vznikaly ve snaze o vynalezení nových druhů umění a „nápravu“ světa. Souhrnně toto umění (respektive etapu) označujeme slovem avantgarda.

V česku vznikl v rámci avantgardy umělecký směr poetismus. Ten se projevil zejména v poezii – typická je pro něj hravost, humor, optimismus a snaha o popření „pravidel“ klasické poezie.

Jaroslav Seifert

  • držitel Nobelovy ceny za literaturu, básník, člen hnutí Devětsil
  • mezi jeho známá díla patří poetická sbírka Na vlnách TSF, vzpomínková sbírka Maminka a poslední sbírka Býti básníkem, ve které rekapituluje svůj život

Vítězslav Nezval

  • jedna z vůdčích osobností českého surrealismu, spoluzakladatel poetismu
  • poetická díla Pantomima, Abeceda, Podivuhodný kouzelník
  • jeho zřejmě nejznámějším dílem je drama Manon Lescaut
Nahoru

Česká literatura po roce 1950

Přejít ke cvičením na toto téma »

V Československu se literatura dostala do područí politiky – byla čím dál více omezována, někteří autoři byli zakázáni (např. katoličtí spisovatelé), spousta jich emigrovala do zahraničí. Po roce 1945 se literatura v Československu až do revoluce dala rozdělit do tří proudů:

  1. oficiální
  2. samizdatová
  3. exilová

Oficiální literatura

Literatura poplatná komunistickému režimu, ať už přímo budovatelská (oslavující socialismus), nebo nepolitická (autoři se politickým otázkám snažili vyhýbat).

Jaroslav Seifert

  • básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu
  • člen hnutí Devětsil
  • průkopník českého literárního směru poetismu, jeho díla vycházela cenzurovaná
  • Na vlnách TSF, Mamince, Býti básníkem

Ladislav Fuks

  • tvůrce psychologických próz s tematikou 2. světové války
  • Pan Theodor Mundstock, Spalovač mrtvol

Bohumil Hrabal

  • dílo cenzurováno, autobiografické, často komické a groteskní
  • autor pojmu „pábitelé“ (osobití milovníci života)
  • Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále, Slavnosti sněženek

Ota Pavel

  • vlastním jménem Otto Popper (židovský původ)
  • sportovní a autobiografické prózy z období jeho dětství
  • Dukla mezi mrakodrapy, Jak jsem potkal ryby, Smrt krásných srnců

Jaroslav Foglar

  • spisovatel literatury pro mládež
  • výrazná osobnost skautského hnutí
  • autor příběhů Rychlých šípů a Hochů od Bobří řeky
  • Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství velkého Vonta (tzv. Stínadelská trilogie)

Samizdatová literatura

Vydávána vlastním nákladem, šířena také opisováním textů na psacích strojích. Zejména v období normalizace, kdy se téměř všechna kvalitní literatura ocitla za hranicí oficiality, byl tento způsob vydávání knih a časopisů v Československu na vrcholu. Vznikaly knižní samizdatové edice (např. Petlice, Expedice).

Václav Havel

  • dramatik (absurdní drama), esejista, kritizoval normalizační režim, po revoluci se stal prezidentem
  • Audience, Zahradní slavnost, Odcházení

Ludvík Vaculík

  • autor manifestu Dva tisíce slov
  • zakladatel samizdatové edice Petlice
  • Sekyra, Český snář

Exilová literatura

Autoři, kteří z Československa emigrovali, vydávali svá díla buď v jazyce daného státu nebo v exilových nakladatelstvích, které Češi v zahraničí zakládali (např. Sixty-Eight Publishers, Poezie mimo domov aj.).

Josef Škvorecký

  • společně s manželkou Z. Salivarovou založili nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Kanadě
  • jeho tvorbu propojuje postava Dannyho Smiřického (autorovo alter-ego)
  • Zbabělci, Tankový prapor, Prima sezóna

Milan Kundera

  • celosvětově se proslavil jako esejista a prozaik
  • během života zbaven československého občanství, své texty později psal výhradně ve francouzštině
  • Žert, Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost

Arnošt Lustig

  • autor židovského původu, řada knih s tematikou holokaustu
  • Démanty noci, Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Nahoru
NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence