V Československu se literatura dostala do područí politiky – byla čím dál více omezována, někteří autoři byli zakázáni (např. katoličtí spisovatelé), spousta jich emigrovala do zahraničí. Po roce 1945 se literatura v Československu až do revoluce dala rozdělit do tří proudů:
- oficiální
- samizdatová
- exilová
Oficiální literatura
Literatura poplatná komunistickému režimu, ať už přímo budovatelská (oslavující socialismus), nebo nepolitická (autoři se politickým otázkám snažili vyhýbat).
Jaroslav Seifert
- básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu
- člen hnutí Devětsil
- průkopník českého literárního směru poetismu, jeho díla vycházela cenzurovaná
- Na vlnách TSF, Mamince, Býti básníkem
Ladislav Fuks
- tvůrce psychologických próz s tematikou 2. světové války
- Pan Theodor Mundstock, Spalovač mrtvol
Bohumil Hrabal
- dílo cenzurováno, autobiografické, často komické a groteskní
- autor pojmu „pábitelé“ (osobití milovníci života)
- Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále, Slavnosti sněženek
Ota Pavel
- vlastním jménem Otto Popper (židovský původ)
- sportovní a autobiografické prózy z období jeho dětství
- Dukla mezi mrakodrapy, Jak jsem potkal ryby, Smrt krásných srnců
Jaroslav Foglar
- spisovatel literatury pro mládež
- výrazná osobnost skautského hnutí
- autor příběhů Rychlých šípů a Hochů od Bobří řeky
- Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství velkého Vonta (tzv. Stínadelská trilogie)
Samizdatová literatura
Vydávána vlastním nákladem, šířena také opisováním textů na psacích strojích. Zejména v období normalizace, kdy se téměř všechna kvalitní literatura ocitla za hranicí oficiality, byl tento způsob vydávání knih a časopisů v Československu na vrcholu. Vznikaly knižní samizdatové edice (např. Petlice, Expedice).
Václav Havel
- dramatik (absurdní drama), esejista, kritizoval normalizační režim, po revoluci se stal prezidentem
- Audience, Zahradní slavnost, Odcházení
Ludvík Vaculík
- autor manifestu Dva tisíce slov
- zakladatel samizdatové edice Petlice
- Sekyra, Český snář
Exilová literatura
Autoři, kteří z Československa emigrovali, vydávali svá díla buď v jazyce daného státu nebo v exilových nakladatelstvích, které Češi v zahraničí zakládali (např. Sixty-Eight Publishers, Poezie mimo domov aj.).
Josef Škvorecký
- společně s manželkou Z. Salivarovou založili nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Kanadě
- jeho tvorbu propojuje postava Dannyho Smiřického (autorovo alter-ego)
- Zbabělci, Tankový prapor, Prima sezóna
Milan Kundera
- celosvětově se proslavil jako esejista a prozaik
- během života zbaven československého občanství, své texty později psal výhradně ve francouzštině
- Žert, Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost
Arnošt Lustig
- autor židovského původu, řada knih s tematikou holokaustu
- Démanty noci, Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou