Česká literatura v 1. polovině 19. století
Počátek 19. století se v české literatuře vyznačoval rozvojem národního hnutí. Vedoucí představitelé českého národního obrození chtěli pozvednout český jazyk a motivovat obyvatele k národnímu uvědomění. České národní obrození trvalo přibližně tři čtvrtiny století a typicky se rozděluje do tří fází:
I. etapa (obranná, tzv. generace Dobrovského)
II. etapa (ofenzivní, tzv. generace Jungmannova)
III. etapa (vyvrcholení obrozeneckých snah, tzv. generace Palackého)
Během třetí etapy národního obrození se v literatuře kromě buditelství začínají objevovat také prvky romantismu a realismu.
Konec národního obrození se vztahuje k roku 1848, během kterého došlo k občanským nepokojům a revolucím v mnoha evropských zemích včetně Rakouského císařství.
Významní autoři národního obrození a jejich díla:
Josef Dobrovský
- zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky
- zasloužil se o ustálení spisovné češtiny
- Dějiny českého jazyka a literatury, Zevrubná mluvnice jazyka českého
Josef Jungmann
- básník a lingvista
- vedoucí osobnost českého národního obrození
- Slovník česko-německý
Josef Kajetán Tyl
- dramatik
- tvůrce textu české hymny
- Strakonický dudák, Fidlovačka
František Palacký
- historik, zakladatel moderního českého dějepisectví
- přezdívaný Otec národa
- Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě
Karel Havlíček Borovský
- novinář, zakladatel české politické žurnalistiky
- za protivládní názory deportován do Brixenu
- Tyrolské elegie, Epigramy, Král Lávra
Božena Němcová
- vlastenecky činná spisovatelka, sběratelka pohádek
- díla spadají na rozhraní realismu a romantismu
- Babička, Divá Bára, V zámku a podzámčí
Karel Hynek Mácha
- představitel českého romantismu, vášnivý cestovatel
- zemřel velmi mladý, za života byla jeho tvorba kritizována
- Máj, Křivoklad
Karel Jaromír Erben
- spisovatel, sběratel lidové slovesnosti, pohádek
- Kytice, České pohádky
Česká literatura v 2. polovině 19. století
S koncem bachovského absolutismu nastala obnova kulturního života. Také v literatuře se objevilo několik nových uskupení:
Májovci
Literární skupina odkazující se odkazu Karla Hynka Máchy (almanach Máj).
Jan Neruda
- známý zejména svými fejetony a skvělými charakteristikami povídkových postav, v jeho díle se často objevují sociální témata
- Povídky malostranské, Balady a romance
Vítězslav Hálek
- v tvorbě se objevují vesnická tematika, tradice, příroda
- Večerní písně, Pohádky z naší vesnice
Karolína Světlá
- zakladatelka českého vesnického románu
- silné ženské postavy
- Vesnický román, Kříž u potoka
Ruchovci
Spisovatelé požadující účinné vlastenectví, hlavní byla myšlenka slovanské jednoty (almanach Ruch).
Eliška Krásnohorská
- členkou emancipačního hnutí žen, založila první dívčí gymnázium
- autorka libret ke Smetanovým operám
- Svéhlavička, Obraz nynějšího básnictví českého
Svatopluk Čech
- žánrově bohaté dílo
- silná láska k vlasti a sociální spravedlnosti
- Ve stínu lípy, Písně otroka
Lumírovci
Snaha povznést literaturu na evropskou úroveň (časopis Lumír).
Jaroslav Vrchlický
- překladatel a všestranný spisovatel
- chtěl tvořit poezii, která by se vyrovnala evropské a českou literaturu povznesla na vyšší úroveň
- Zlomky epopeje, Noc na Karlštejně
Julius Zeyer
- historické a mytologické náměty, předchůdce dekadence
- Jan Maria Plojhar, Radúz a Mahulena