Správné rozlišování délky i/í dělá problémy především u přídavných jmen zakončených na ‑icí/‑ící. Rozlišujeme je následovně:
Krátce (‑icí) píšeme, pokud chceme vyjádřit účel podstatného jména.
- Ptáme se: K čemu se používá? K čemu slouží?
- Příklady: žehlicí prkno (používá se na žehlení), kropicí konev (slouží ke kropení).
Dlouze (‑ící) píšeme, pokud chceme vyjádřit děj nebo průběh činnosti.
- Ptáme se: Co dělá právě teď?
- Příklady: maminka žehlící prádlo (Co dělá teď maminka? Žehlí.), zahradník kropící záhony (Co dělá právě teď zahradník? Kropí záhony.).
Ve spojení s živými bytostmi obvykle používáme dlouhou variantu ‑ící, protože o člověku těžko řekneme, že se používá za nějakým účelem.
- Příklady: velící důstojník, řídící pracovník.
Pomůcka: Pokud váháte, zda se jedná o vyjádření účelu, nebo o průběh činnosti, můžete si pomoci jiným přídavným jménem, které má tvary pro vyjádření účelu a průběhu činnosti odlišné.
Příklad: školicí středisko
Značí slovo školicí účel, nebo průběh děje?
Podobný význam jako školicí má slovo vzdělávací: jde tedy o školicí (vzdělávací) středisko, nebo o školící (vzdělávající) středisko? → Vzdělávací středisko dává smysl, proto napíšeme školicí středisko (vyjádření jeho účelu).
