Písmeno ů píšeme zpravidla uprostřed a na konci slova.
Písmeno ú se objevuje na začátku slova (příp. po předponě). Pokud dáme před slovo, které začíná na ú, předponu, ú sice už nestojí na jeho začátku, ale čárka v něm i nadále zůstává. Podobně to platí i u složenin vzniklých ze dvou slov. Příklady:
- neúmyslný,
- sebeúcta,
- zúčastnit se,
- trojúhelník,
- zaútočit,
- pravoúhlý.
Písmeno ú píšeme také v některých slovech cizího původu:
- pedikúra, léčebná kúra (ale kůra na stromě)
- trubadúr,
- múza,
- túra,
- iglú,
- skútr.
Písmeno ú píšeme také u citoslovcí: bú, vrkú, hú, cukrú. Tato citoslovce je ale možné psát také s ů (bů, vrků, hů, cukrů).
Další těžké příklady:
- vůkol (není od slova úkol)
Souhrn mi pomohl
Souhrn mi nepomohl
Pro toto téma (a případně zvolený ročník) není dostupné žádné procvičování.
