Věty předmětné a doplňkové se často pletou. Pojďme si udělat přehled toho, co platí pro oba druhy a v čem se od sebe liší. Odlišnosti jsou v tabulce vytučněny.
Vedlejší věta předmětná | Vedlejší věta doplňková | |
---|---|---|
Co vyjadřuje? | předmět ke slovesu/přídavnému jménu z věty řídící | bližší informaci o ději, který se týká jména ve větě řídící |
Jak se ptáme? | Pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu | V jaké situaci? + sloveso a jméno z věty řídící. |
Časté spojovací výrazy | kdo, co, že, aby, kdy, kam | jak, že, aby |
Co nám pomůže ji poznat? | Jméno, kterého se týká děj, se nachází ve větě vedlejší. (Viděl, jak Lenka přichází.) | Jméno, kterého se týká děj, se nachází ve větě řídící. (Viděl Lenku, jak přichází.) |
Příklady | Kočka zpozorovala, jak myš vylezla z díry. (Koho, co kočka zpozorovala?) | Kočka zpozorovala myš, jak vylezla z díry. (Za jaké situace kočka zpozorovala myš?) |
Slyšeli, že Karel vykládá podivné věci o své sousedce. (Koho, co slyšeli?) | Slyšeli Karla, že vykládá podivné věci o své sousedce. (Za jaké situace slyšeli Karla?) | |
Nedopustím, aby tam Iva šla sama. (Koho, co nedopustím?) | Nenechám Ivu, aby tam šla sama. (Za jaké situace Ivu nenechám?) |
Co z toho plyne?
- Vedlejší věta předmětná i doplňková často následují po slovesech vnímání ve větě řídící (vidět, slyšet, všimnout si, cítit atd.). Nelze tedy automaticky říct, že slovesa vnímání jsou vodítkem pro rozpoznání věty doplňkové.
- Je důležité si všímat pozice jména, kterého se týká děj věty vedlejší. Pokud se jedná o vedlejší větu doplňkovou, bude jméno obsaženo ve větě řídící.