Děkujeme za Vaše hodnocení.

Věta jednočlenná, dvojčlenná a větný ekvivalent

BZM
Zkopírovat krátkou adresu (umime.to/BZM)
Ukázat QR kód

umime.to/BZM


Stáhnout QR kód
Ukázat/skrýt shrnutí

Věta dvojčlenná

Věta dvojčlenná je běžná věta, která má podmět a přísudek. Podnět může být i nevyjádřený.

Příklady:

  • Doktor pacientovi odebíral krev. Podmětem je doktor, přísudkem odebíral.
  • Máme hodně úkolů. Podmět je my, které ale není výslovně vyjádřeno, přísudkem je máme.

Věta jednočlenná

Věta jednočlenná má pouze přísudek, nemá vůbec podmět (vyjádřený ani nevyjádřený).

Často označuje:

  • atmosférické jevy: Prší. Blýskalo se. Mrzlo. Silně fouká.
  • tělesné stavy: Píchá mě v boku. Bolí mě v krku. (Pozor, ale ne Bolí mě hlava. Zde je podmět hlava a přísudek bolí.)
  • duševní stavy: Je mi smutno. Stýská se mi.

Větný ekvivalent

Větný ekvivalent nemá ani podmět, ani přísudek.

Často bývá v základu vyjádřen:

  • infinitivem: Stát! Nevstupovat! Nefotit!
  • podstatným nebo přídavným jménem: Ovoce a zelenina. Lenko! Skvělé! Takové překvapení! Harry Potter a tajemná komnata.
  • příslovcem: Jasně. Rychle! Dobře. Proč? Kdy?
  • částicí: Ano. Ne, ne. Kéž by! Snad.
  • citoslovcem: Pšt. Hmm. Au! Jé!
Souhrn mi pomohl
Souhrn mi nepomohl
Souhrn je skryt.

Otázky

Výběr správné odpovědi z nabízených možností.


Věta jednočlenná, dvojčlenná a větný ekvivalent  
Zobrazit souhrn tématu


Rozbory

Pomocí barviček označujete vybraná slova ve větách.


Věta jednočlenná, dvojčlenná a větný ekvivalent  
Zobrazit souhrn tématu


NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence